Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Rozpočet obce

Rozklikávací rozpočet

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie

V České republice jsou dvě obce nesoucí název Branka. Jedna je ta naše Branka u Opavy a druhá z obcí leží za Plzní, na opačném konci republiky.

Název Branka je odvozen od polohy obce, neboť se zde otvírala malá zemská brána údolím řeky Moravice do Moravy, může však pocházet i od brány v opevnění, které od Braneckého kopce až ke kopci Hanuše chránilo od severu přístup k zeměpanskému hradu Hradec.

První zmínky

První zmínky o obci zasahují do roku 1257, kdy obec byla součástí hradeckého panství. Přibližně v roce 1574 je zde zřízeno fojtství. Samostatnou obcí soudního i politického okresu Opava byla obec Branka ustavena až roku 1850.

První pozemkové knihy obce, které se dochovaly, pocházejí z roku 1689. Na toku řeky Moravice byly dva vodní mlýny. Nedaleko, na pozemku o výměře 420 ha, se rozkládal velkostatek Dolní dvůr, který patřil knížecí rodině Lichnovských. Vedle dvou mlynářů bylo
v obci šest sedláků a sedmnáct zahradníků. Mlynáři a fojt byli osvobozeni od robot. Fojt vlastnil místní krčmu. V obci se chovalo 25 koní, 46 volů, 110 koz a 1000 ovcí.

V roce 1900 činila rozloha obce 650 ha, žilo zde 464 obyvatel ve 46 domech, z toho 400 české, 30 německé a 34 jiné národnosti. Téměř všichni se hlásili ke katolické výře. Hospodářská půda zabírala 620 ha, pole 523 ha, pastviny 48 ha, lesy 29 ha, louky 14 ha
a zahrady 6 ha. Chov koní vzrostl na 59 kusů, skotu bylo 93 kusů a vepřů 47 kusů.

Pozemek velkostatku Dolní dvůr byl za první pozemkové reformy v letech 1925 a 1926 rozparcelován a přidělen novým vlastníkům. Zbytkový statek o rozloze 204 ha byl přidělen hospodářskému družstvu. Mimo to zde existovalo také družstvo pro chov dobytka, ale i družstvo stavební a odvodňovací. V roce 1920 v obci přibývá parní pila, existuje zde stavební podnik, továrna na nábytek a parní cihelna a mlýn.

Mlýny

První zápis o braneckém mlýnu pochází z roku 1339, tehdy vlastník Odenko z Kylešovic prodal polovinu mlýna mlynáři Řehořovi za pět kop. V roce 1665 koupil mlýn Bernard Biller, jehož potomci drželi mlýn 200 let. V roce 1868 provedl Antonín Biller nákladnou přestavbu celého mlýna, hodnota mlýna se po přestavbě odhadovala na 100.000 zlatých. Roku 1887 získává mlýn Antonín Fajkus, sedlák z Benkovic, který v roce 1919 zavedl ve mlýně elektrické osvětlení z vlastního zdroje, což byla na tehdejší dobu technická novinka. V letech 1940 – 1945 dosadila německá správa do mlýna komisaře. Po válce navrátivší se majitel mlýna Eustach Volf provedl nákladnou opravu budovy a zařízení a mletí bylo obnoveno.
Po znárodnění v roce 1953 Slezské mlýny však již jen šrotovaly a provoz mlýna definitivně ustal roku 1958. Do roku 1972 budova sloužila jako posklizňová linka družstva a do roku 1981 jen některé místnosti ke skladování zemědělských produktů. Mlýn byl v havarijním stavu, uvažovalo se o demolici celé budovy. Po roce 1989 budovu zrestituovali potomci Eustacha Volfa. Budova byla opravena a nyní slouží jako bytová jednotka a hospodářská budova.

Dalším vodním mlýnem v obci byl tzv. Trňák z roku 1635, situovaný na pravém břehu řeky Moravice. Patřilo k němu několik pozemků - polí, pastvin, luk, část lesa, vodní náhon a menší zahrada. V roce 1908 mlýn koupila v exekuční dražbě branecká továrna a objekt předělala na byty.

Továrna

Na opačném břehu řeky Moravice se nacházel také Šibenný mlýn. Na jeho místě byla v roce 1862 vybudována továrna Branecké železárny, kde se původně vyráběly hřebíky a cvočky
do bot. V roce 1867 zde pracovalo 150 osob. Odprodáním pozemků obce došlo k rozšíření závodu a počet pracovních míst vzrostl. V roce 1910 zde bylo zaměstnáno již 400 osob,
v roce 1914 až 700 dělníků a 580 hospodářských pracovníků. V průběhu druhé světové války jsou i Branecké železárny nuceny přizpůsobit výrobní program potřebám německé armády. Po válce se vlastníkem továrny stává stát.

Infrastruktura

V letech 1872 a 1873 se začala okolo obce stavět železnice, která měla vést z Opavy přes  Bílovec do Trenčína, pro nedostatek financí však byla stavba po roce zastavena. Až v roce 1902 byla zbudována železniční trať Opava - Branka - Hradec. V roce 1883 byl přes řeku Moravici postaven první dřevěný most. Díky lomu, který obci patřil, byl v roce 1928 postaven přes řeku Moravici most železobetonový, důležitý pro odvoz kamene z místních těžišť.

Kaple

Obec měla na začátku 19. století na úpatí kamenolomu pouze Boží muka, kde se konaly pohřby. V roce 1823 byla z iniciativy fojta postavena malá kaplička bez zvonu. V témže roce byla i vysvěcena. V dubnu roku 1945 byla zasažena dělostřeleckým granátem, také lípy kolem byly zničeny. Kaple byla obnovena v roce 1946 a znovu vysvěcena téhož roku.

Druhá, větší kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici původně příslušela k faře v Hradci. Postavil ji Jiří Holeš z Podolí za pomoci Pavla Kresty a Šebestiána Černína, oba z Branky. Věž a krov zhotovil tesařský mistr Jan Kabela z Hradce a jeho tovaryš Josef Plachký z Branky. Oltář je dílem stolaře Jakuba Hrabce z Hradce.  Kapli vysvětil dne 11. června 1843 páter Alois Seifert. Zvon odlitý v Olomouci v roce1841 zakoupil fojt František Chovanec. Dne 9. března 1942 Němci zvon vážící 50 kilogramů sebrali. Občané udělali sbírku a za 600 německých marek si koupili nový zvon "Václav Jan", kterým se vyzvání od 15. října 1944 dodnes.

Škola

První škola byla v obci postavena v roce 1871. V roce 1911 se místní školní rada rozhodla školu rozšířit a tak byla v letech 1912 a 1913 vystavěna nová školní budova. V roce 1905 byl postaven obecní hostinec a o 17 let později také obecní dům.

Pomník obětem 1. světové války

Dne 28. října 1923 byl uprostřed obce odhalen pomník obětem 1. světové války. Slavnostní akt byl zahájen hudbou a projevem starosty Tomáše Hájka. Po něm hovořil předseda spolku pro postavení pomníku Čeněk Kanclíř. Pomník byl posvěcen děkanem Tomášem Kleinem. Zobrazené přesýpací hodiny na pomníku symbolizují pomíjivost života. Pomník zhotovila opavská kamenická dílna za 5 500 Kč. Obec poskytla 1 500 Kč, sbírky
od občanů a organizací činily 4 000 Kč.

Pomník osvoboditelům 2. světové války

Důležitým mezníkem v historii obce je její osvobození od německé okupace dne 26. dubna 1945. Rovněž pomník věnovaný našim osvoboditelům se nachází v centru obce.

Obecní kronika

Celá historie obce je zanesena v obecní kronice, o níž se hovoří jako o nejstarší na opavském venkově. Začal ji psát kaplan Jan Chovanec v roce 1842. V psaní pak od roku 1897 pokračoval v českém jazyce a s velmi podrobnými údaji učitel Jan Skupina působící v obecní škole do roku 1911. V sedmdesátých a dalších letech minulého století v psaní pokračoval učitel Karel Chovanec. Následoval pan Drahomír Kuzník, dále pan Milan Bátor
a nyní kroniku vede pan Josef Fresser.